Reklama
 
Blog | Adam Bartoš

Hodnotáři se o 17. listopadu vyblbli – a nyní může být na pražském magistrátu uskutečněno pravicové svinstvo

Praha je zdaleka nejbohatší region České republiky. S nejvyšší koncentrací lidí, kteří patří do české vládnoucí třídy. Narozdíl např. od amerických měst se vnitřní Praha nestala místem, jež by opustily bohaté vrstvy a byly zde nahrazeny chudinou. Proto je např. nejbohatší městská část, Praha 1, kde se v minulosti obohacovali lidé jako Lomecký z TOP 09, Hejma ze STANu atd., předmětem lukrativních výdělků a občasných zdvižených prstů (o kradení a profitérství politiků na Praze 1 se všeobecně ví).

Po oslavení 17. listopadu je poměrně zřejmé, že ideologie české vládnoucí třídy se dostává místy do poměrně hluboké krize, rozhodně není schopná vystoupit ze svého myšlenkového kolovrátku a reagovat na nový rychlý vývoj roku 2022. Oligarchická média a oligarchické politické strany si z větší části nevědí rady se studentskými klimaprotesty, kde zaznívají i požadavky na překonání kapitalismu, se směšnou setrvačností se například také minuly s některými apely USA jdoucími směrem deeskalace konfliktu na Ukrajině.

Poněkud překvapivě zazněla jednoznačná kritika ODS a jejích pražských reprezentantů od médií oligarchy Bakaly, který je historicky mnohamilionovým sponzorem této pravicové strany české vládnoucí třídy. Taktizování např. Respektu za účelem umytí rukou a udržení mladého publika k pravicové indoktrinaci je ale z hlediska současné české moci stále menšinovým přístupem.

Jaké odměny připadnou skautovi Jendovi Čižinskému?

V roce 2018 jsem pomáhal s kampaní strany Praha sobě, se sběrem podpisů, propagací. Následně jsem byl velmi rád za to, že strana se stala součástí vládnoucí magistrátní koalice spolu s Piráty, u nichž tehdy ještě nebylo zřejmé, nakolik je to pravicově-neoliberální a karieristická strana.

Coby demokratický socialista jsem nebyl s Prahou sobě ztotožněn nijak cele, měl jsem obavy z politických projevů katolicismu Jana Čižinského, věděl jsem, že ve straně mají vliv lidé, kteří patří k české buržoazii a ještě včera neviděli nic moc špatného na TOP 09, avšak z hlediska pražské pravicové nadvlády se mi Praha sobě skrze některé konkrétní kroky jevila jako docela výrazný pokrok (právě i ve spojitosti s Piráty, o nichž jsem měl iluze, že by se mohli stát anti-neoliberální stranou sociálně-demokratického typu).

Nyní máme takový volební výsledek, jaký máme, a zkušenost s vládou Pirátů, Prahy sobě a neoliberálních oligarchických stran dříve sdružených v uskupení Spojené síly pro Prahu. Hlavní strana české vládnoucí třídy, ODS, je nyní dalece určující vládní stranou a vítězem voleb v Praze, do nichž byly investovány značné obnosy peněz. Pseudoopozici na celostátní úrovni tvoří oligarchické ANO a strana podnikavých pravicových polofašistů SPD.

Dle chování a veřejné komunikace Prahy sobě lze konstatovat dva určující aspekty současné reorganizace moci:

1) PS opakovaně mluví – zcela v duchu propagandy před parlamentními volbami – o „demokratických stranách“, k nimž se údajně řadí takové strany jako ODS a TOP 09, ale neřadí se k nim strana ANO (a SPD). Tato ideologie byla velmi vlivná právě při mobilizování volební podpory pro současnou neoliberálně-oligarchickou ceslostátní vládní koalici a jelikož je do ní nadále silně investováno pro udržení moci podstatných frakcí české vládnoucí třídy, jen tak nezmizí. Že se na tuto ideologii ale odvolává Čižinský značí, že a) ji používá jako nátlakový prostředek proti případné oligarchické koalici ODS +ANO; b) usiluje o vlastní posty a funkce a je ochoten rozmělnit svou (deklarovanou) opozici proti ODS, jež je rovněž v silné deklarativní a patrně i reálné opozici proti PS, neboť Čižinského strana do určité míry ohrožuje a kritizovala její způsob dobývání finančního profitu z politiky.

2) Politika je u nás (z hlediska sociální stratifikace a odměn) příležitostí k obohacení a sociálnímu vzestupu ve společnosti, způsobem obživy. Jako bývalý učitel a skaut Jan Čižinský v politice rozhodně nechudne, jako v ní nechudnou mnozí jiní z jeho strany i stran jiných. Jedna věc jsou oficiální a dohledatelné platy, věc druhá jsou úplatky, protislužby, politické trafiky, o nichž se vždy znovu dovídáme se zcela železnou očekávatelností. Zároveň je politika převodovou pákou dle své moci odstupňovaných vlastníků a z definice věci nejvíce kapitalistické vládnoucí třídy (o čemž se opět s železnou spolehlivostí dovídáme v případě četných developerských projektů v Praze, okolo Dopravního podniku hl. m. Prahy, zakázek na výbavu zastávek, reklamy, pronájmu a prodeje městského majetku, energií, inženýrských sítí, turismu a mnohého dalšího).

Jsou-li výše sepsané aspekty opravdu závažné a určující, je potom i vysoce pravděpodobné, že

1) Jsou zde četné zákulisní, nepublikované požadavky a dohody, které v nynější situaci buďto mají neutralizovat bývalou kritičnost PS vůči pražským oligarchickým stranám a Čižinského stranu integrovat do oligarchické koalice ODS + Piráti + TOP 09 + KDU-ČSL + STAN + PS, anebo zatlačit na Piráty, aby relativně záhy porušili tzv. „Alianci pro stabilitu“, odkopli PS a vytvořili oligarchickou koalici na vládním půsorysu.

2) Strana Praha sobě je v pokušení udělat v zájmu vlastního finančního profitu svých členů nejpříkřejší kompromisy se svou dosud deklarovanou politikou a zejména ODS coby nejmajetnější straně slíbit, že „nebude zlobit“.

Třetí možnost: české ideologické zemětřesení a příležitost pro čestné skauty

Oproti dvěma líčeným konstelacím (Spolu + Piráti + STAN, nebo to samé + PS) je zde varianta oligarchické vlády ODS + ANO (+ STAN), buďto jako přímé spoluvládnutí, anebo menšinová vláda tolerovaná ANO.

Tato varianta může nastat buďto při aktivním rozhodnutí zástupců ODS a ANO (a STANu), nebo při odmítnutí dohody s oligarchickou ODS a STANem ze strany Pirátů a Prahy sobě.

Jsem přesvědčen, že právě toto řešení je jediné čestné z hlediska deklarací Prahy sobě, avšak i Pirátů!, o tom, že se, jak to oni formulují, nechtějí podílet na politice s různými „kmotry“, „šíbry“, popřípadě namočenými a stíhanými lidmi jako Pospíšil z TOP 09, Wolf od lidovců a různými lidmi z ODS a rovněž, že chtějí vykonávat cosi jako „progresivní politiku“ omezování počtu aut ve městě, skutečné regulace developerských projektů, sociálně únosného bydlení atd., kterýmžto více či méně mlhavým příslibem nepochybně také sbírali volební podporu a který je v protikladu k zájmům a praxi ostatní oligarchické pravice.

Přímá či nepřímá koalice ODS (jako stále výrazně nejsilnější strany české oligarchie mimo Babiše a spřízněné oligarchy) a ANO by ovšem znamenala dosti výrazný otřes jednoho z piliřů ideologie a demagogie ve propsěch současné vlády: totiž, že vládnou „demokraté“ proti „nedemokratům“. Já myslím, že údajně čestný skaut Jan Čižinský může – aby zůstal alespoň trochu důvěryhodný a konzsitentní – udělat jedině to, že deklaruje odchod do opozice; a Piráty nechá, aby mohli učinit stejné rozhodnutí.

Co je poměrně značným otřesem pro české ideologické fikce a propagandu, je pouhým pšouknutím z hlediska budoucích společenských otřesů okolo klimatických změn, masivní technologické nezaměstnanosti v důsledku automatizace, poklesu životní úrovně většiny obyvatelstva atd., v kteréžto situaci bude stále jasnější rozdíl mezi levicovým a pravicovým pólem moci a pravicově konformní hra na „středovost“ bude stále falešnější.

Odměna pro ty, co dočetli až sem: poznámka k nadpisu a šmytec!

Název celého textu je vědomě kousavě-ironický, protože se stačí podívat, kdo všechno dnes bez uzardění (a přemýšlení) mluví o „hodnotách“, aby se člověku udělalo špatně.

Že jsem pro demokracii, rovnost, humanistické zásady, kulturní pozvednutí atd. mohu dokázat součtem svého jednání, povýtce snad kritickými intervencemi. Nijak, ale opravdu nikterak, se to nedokazuje tím, že o tom plkám, ba co hůře, poučuju o tom ostatní, abych jimi mohl pohrdat.

Je poměrně snadno demonstrovatelné, že současné vzletné moralistní fráze o „hodnotách“, jak je používá dalece oligarchicky konformní Milion chvilek pro demokracii, oligarchicky vedení novináři a idelogové atd. slouží k zachování moci vládnoucí třídy a jejích poskoků za objektivní situace takových nerovností v české společnosti, které nejsou racionálně ani morálně ospravedlnitelné.

Proto lidé, kteří to s „hodnotami“ myslejí vážně, si musejí trochu lámat hlavičku.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama